menu

Kniha

Recenzováno

Horizont poznání II

Cesta ke sjednocení mikro/makrosvěta z pohledu filozofie Bytí - pokračování

 PDF ke stažení zdarma Dostupné v tištěné verzi Pfeiffer Tomáš, Šíma Vladislav, Zahradník Martin
  • 1 Universita Bytí, Soukenická 21, 110 00 Praha 1, Česká republika
ISBN: 978-80-85238-64-8 2022 Citace : APA (do schránky) BibTeX (soubor) RIS (soubor) Abstrakt

  • Abstrakt

  • Od pradávna hledají lidé ucelený, sjednocující pohled na náš svět. Zejména moderní věda v tomto ohledu dosáhla nesmírného pokroku. V našem zkoumání však zároveň stále více a více narážíme na nepřekročitelnou hranici – horizont poznání, za kterým hmotnými prostředky již nemůžeme pozorovat ani měřit. Za tuto hranici je možno proniknout a zkoumat pouze prostředky ducha.

    Zde se tak otevírá prostor pro propojení vědeckého poznání s poznáním filozofickým. Domníváme se, že sjednotíme-li poznatky obou disciplín, můžeme se mnohem více přiblížit nalezení jednotného a pravdivého vysvětlení dnešních záhad mikro- a makrosvěta. Myšlenky a pozorování, které nám v tomto ohledu mohou pomoci jít dále, můžeme nalézt v díle českého filozofa „Bytí – životní filosofie“ pana Josefa Zezulky. Na jeho dílo zde myšlenkou horizontu poznání navazuje jeho žák a pokračovatel pan Tomáš Pfeiffer.

    Kniha Horizont poznání II je přímým pokračováním knihy Horizont poznání, ve které je předkládán pokus o sjednocující filozoficko-vědecký pohled na dosavadní výsledky zkoumání makro/mikrosvěta, s cílem položit základy systematické spolupráce vědy a filozofie. V tomto pokračování předkládáme k posouzení další doplňující a konkretizující úvahy, tak abychom se co možná nejvíce přiblížili vědeckému poznávání našeho světa.

    V Horizontu poznání II se proto pokoušíme nejen o vysvětlení vzniku křivky horizontu poznání, ale i o nalezení její matematické formulace. Zavádíme zde nový pojem „měřítkové vzdálenosti“, díky kterému se pak můžeme pokusit i o navržení transformačních rovnic, popisujících jeden a tentýž interval z pohledu měřítkově blízkého a měřítkově vzdáleného pozorovatele. Zároveň se pokoušíme ještě více přiblížit a vysvětlit možný vztah mezi kvantovými efekty (vlnovou funkcí, relací neurčitosti, atomovými spektry) a horizontem poznání.

    V knize ukazujeme možnost propojení mezi topologií vesmíru i mikrosvěta a v závěru práce se zamýšlíme nejen nad rozpínáním vesmíru, ale i nad tím, co by v budoucnosti mohla odhalit pozorování nejvzdálenějšího vesmíru učiněná novým vesmírným teleskopem Jamese Webba.

    Věříme, že toto pokračování by mohlo napomoci ještě více sblížit svět vědeckého a filozofického poznání, tak aby bylo možno společným postupem obou disciplín posunout poznání lidstva o krok dále.

    Pozn.: Pro čtení tohoto díla je předpokládána pokročilá znalost středoškolské matematiky, fyziky, speciální teorie relativity a knihy Horizont poznání, na kterou toto dílo přímo navazuje.

Recenze

  • Recenze

  • Ke vzniku tohoto díla svou recenzí a podnětnými připomínkami pomohli:

    Prof. RNDr. Jan Rak, Ph.D. – kvantová mechanika, spolupracovník lab. CERN
    Ing. Adolf Inneman, Ph.D. – kosmický inženýr, spolupracovník ESA a NASA
    Ing. Jiří Pátek, Ph.D. – fyzik a filozof

    Děkujeme!!

     

    „Knihu Horizont Poznání II jsem přečetl s velkým zájmem. Dotýká se těch nejhlubších rovin poznání světa kolem nás. Co je to realita, jaká je podstata prožitku, co je to co pozoruji a kdo jsem já, ten který to pozoruje?

    Domnívám se, že vědecké poznání samo ukazuje na skutečnost, že vědeckou racionální metodou se ke skutečné podstatě bytí dobrat nelze. Objevy kvantové fyziky jsou neslučitelné s klasickým pohledem objektivního deterministického světa, kde vědomí pozorovatele je jen náhodným důsledkem sebeorganizace hmoty.

    I věda nejracionálnější ze všech, matematika, prošla podobnou revolucí jako fyzika objevem kvantového světa a relativity. Rakouský matematik Kurt Gödel objevil nepřekročitelné hranice axiomatické metody v matematice a prokázal nemožnost vytvoření úplné a bezesporné teorie. A tak moderní věda naráží na "neřešitelné"otázky jako je problém měření v kvantové fyzice, co je vědomí, jak vznikl život a mnoho dalších.

    Zdá se, že barevnější obraz se před námi objevuje zkoumáme-li svět optikou propojené vědy a filosofie. Tento přístup se v důsledku obrovského rozmachu vědy moderní doby ze společenského diskurzu do jisté míry vytratil.

    Kniha Horizont Poznání nabízí velmi zajímavý pohled vycházející právě z takové syntézy. Nabízí zajímavý pohled na samotný počátek všeho, vysvětluje pojmy čas a prostor a nejvíce mě zaujala diskuze na téma pozorovatel a pozorování.“

    Prof. RNDr. Jan Rak, Ph.D. – kvantová mechanika, spolupracovník lab. CERN

     

    „Kniha Horizont poznání II úžasným a zajímavým způsobem rozvíjí do hlubší matematické úrovně filozofické teze obsažené v prvním dílu Horizont poznání. Kniha propojuje exaktní vědu s filozofií Bytí, kterou nám přinesl český filosof a léčitel Josef Zezulka. Člověk (0) je pozorovatelem v nulovém počátku souřadného systému a od něj se odvíjí do nekonečna jak vnější svět makrokosmu (+∞), tak i vnitřní svět mikrokosmu (−∞). Běžná aritmetika zakazuje dělit nulou, neboť nekonečno je pro náš rozum nepochopitelné, podobně jako iracionální spiritualita. Přesto jsou oba tyto světy vůči sobě reciproční, a můžeme se zamýšlet i nad souvislostí, kdy vypočteme nekonečno (1/0 = ∞) a z nekonečna přitom vyplývá původní jednota (∞×0 = 1), tedy Bůh (1).

    Lidský duch má touhu vše pochopit a poznat. Hledáte-li odpověď, jak vypadá nekonečno, když se k němu blížíme, naleznete ji právě v knize Horizont poznání II. Kniha se snaží najít odpovědi na otázky:

    Je vesmír nekonečný? Jak to s vesmírem začalo, byl na počátku „velký třesk“? Kde se vzaly elementární částice, atomy, molekuly, hmota, planety, hvězdy a galaxie? Existuje harmonie mezi mikrokosmem a makrokosmem, mezi živou a neživou přírodou? Lze najít jednotnou teorii všeho?

    Nové tisíciletí vytvořilo příležitost postavit most mezi exaktní vědou a vírou v jednotu všeho veškerenstva. Kniha Horizont poznání II je takovým mostem, který nám může rozšířit obzor poznání. Tradiční hodnoty postupně mizí a nové paradigma se právě rodí.

    Proto vám doporučuji, abyste si tuto knihu autorů Tomáše Pfeiffera, Vladislava Šímy a Martina Zahradníka se zájmem přečetli a mohli si rozšířit svůj horizont poznání – třeba až do „nekonečna”.”

    Ing. Adolf Inneman, Ph.D. – kosmický inženýr a spolupracovník ESA a NASA

     

    „Teorie Horizontu poznání, založená na filozofických pozorováních pana Josefa Zezulky a jeho pokračovatele pana Tomáše Pfeiffera, přináší unikátní sjednocený pohled na strukturu makrokosmu i na svět mikročástic. Horizont poznání uceleně vysvětluje, proč ve fyzice stále častěji narážíme na klesající vypovídací hodnotu experimentů a pozorování poskytovaných vyspělými teleskopy i částicovými urychlovači. Horizont poznání, projevený například jako rychlost světla, nás nejen limituje, ale ovlivňuje i to, jakým průmětem se ten či onen děj projeví v našem 3D světě.

    Cenným přínosem Horizontu poznání je nový pohled na stavbu čtyřrozměrného časoprostoru. Jeho kmitání a zakřivení vede v krajních projevech až k nemožnosti cokoli změřit vlivem rostoucí chyby. Princip neurčitosti je díky tomu významně zobecněn a rozšířen i na kosmologii.

    Klíčovou vlastností architektury časoprostoru je soběpodobnost. Náš svět má fraktálovou strukturu a je potenciálně nekonečný, přičemž fyzikální zákony v něm platí všude stejně. Unikátnost pohledu předložené teorie spočívá v tom, že projev námi sledovaného objektu, děje či procesu závisí na naší měřítkové vzdálenosti dle křivky Horizontu poznání, a to v řádech kladných (makrokosmos), tak záporných (svět subčástic).

    Důležitým počinem této knihy je, že poprvé předkládá matematické základy popisu všudypřítomného zakřivení našeho časoprostoru. Ukazuje, jak se prostřednictvím lemniskáty promítají všechny děje z 4D existence do našeho 3D prostoru. Zdařile tak převádí netechnický filozofický jazyk až do zcela exaktních rovnic Horizontu poznání.

    Díky tomu zde publikované a rozpracované teoretické a matematické základy Horizontu poznání logicky a souvisle vysvětlují dosavadní vědecká pozorování. Věřím, že tyto jedinečné poznatky budou inspirativním východiskem pro další výzkum našeho světa.“

    Ing. Jiří Pátek, Ph.D. – fyzik a filozof

 Reference

 
× ❮ ❯